97 procentech nemocnic se podle průzkumu mezi lékaři porušuje zákoník práce. Výsledky průzkumu dnes prezentovala Česká lékařská komora (ČLK). Délka směny podle zákoníků může mít 12 hodin, průměr je podle průzkumu 26 hodin a lékaři pracují průměrně 77 hodin týdně. Důvodem je podle komory i nedostatek lékařů, do zdravotnictví nenastoupí asi 30 procent absolventů. Zhoršit situaci může ještě letošní zvýšení platů lékařů na Slovensku. Vyjádření ministerstva zdravotnictví zatím není .
V průzkumu odpovídalo více než 500 lékařů, kteří slouží i noční služby. „Osmdesát osm procent lékařů v průzkumu uvedlo, že pracují více, než upravuje zákoník práce,“ řekl předseda Sekce mladých lékařů ČLK Jan Přáda. Zákoník stanoví maximálně 35 hodin týdně. Více než čtvrtina podle průzkumu po noční službě zůstává v práci celý následující den a pouze polovina odchází ráno domů. „Mladý lékař se dostane do prostředí, kde je normální pracovat 60 a více hodin týdně,“ uvedl Přáda. Situace může být podle něj potenciálně i nebezpečná pro pacienty, protože lékaři jsou nevyspalí a přepracovaní.
„Systém je založený na lži, na tom, že se falšují výkazy. Velice těžko se hledají data o tom, jaká je reálná situace,“ řekl k tomu prezident ČLK Milan Kubek. Proto podle něj ani kontroly v minulosti pochybení neukázaly, protože formálně jsou pravidla dodržována. Podle něj je povinností státu zajistit, aby personální podmínky umožňovaly dodržování zákonných pravidel. Podle Přády jsou největší motivací lékařů k akceptování služeb navíc a přesčasů peníze, poté loajalita vůči kolegům a systému.
Porušování zákoníku práce je podle Kubka jedním z důsledků nedostatku lékařů, kteří podle něj chybí nejen v poslední době často zmiňovaném všeobecném a dětském praktickém lékařství, ale ve všech oborech a většině regionů.
Problém vzniká podle něj už na lékařských fakultách, kde studují v anglickém jazyce cizinci, kteří pak odchází pracovat mimo ČR. Kapacity by podle Kubka bylo třeba využít pro české studenty. Těch bývá v posledních třech letech na všech lékařských fakultách do oboru všeobecného lékařství přijímáno zhruba 1700 každý rok, z nich kolem 500 se neregistruje do ČLK, což je podmínka pro práci lékaře v Česku.
Velkou část studujících i lékařů v ČR dosud tvořili Slováci. Podle Přády už ale po zvýšení platů od letoška nemusí mít takový zájem. „Absolvent na Slovensku má asi o deset až 15 procent vyšší plat, po atestaci o 40 až 50 procent,“ řekl. Nastupující absolvent má podle prezentovaných dat v nejnižší platové třídě tarifní plat necelých 39.000 korun, po čtyřech letech praxe a dalšího studia přes 50.000 korun.
Za problematické považují mladší lékaři podle průzkumu také podmínky specializačního vzdělávání, které se podle nich stále mění a chybí kontrola, zda se formální podmínky, jako dohled školitele nad mladým lékařem, dodržují.